Harmonické konstelace

individuální harmonická konstelace, červenec 2015

Připadá mi zajímavé, jak se v poslední době často hlavně v různých médiích používá termín "mamánek". Ano, je to na první pohled dost legrační termín : ) Ale co to vlastně je? Možná je za ním něco mnohem hlubšího, než jak to vypadá..Jednu z odpovědí může napovědět následující individuální harmonická konstelace..

Tomáš je unavený. Má pocit, jako by pořád někomu dával svojí energii. Jako by jí dával do projektů druhých lidí, místo aby jí používal pro to, co chce dělat on. Chtěl by, aby každý měl svojí energii pro sebe a mohl s ní dělat, co chce. Zároveň vnímá, jako by kdysi v minulosti prožil nějakou velkou ztrátu, a chtěl by se podívat na to, co to bylo. Možná že v některém životě přišel o jedinou partnerku, se kterou měl být, a pak už byl sám.

Po úvodním rozhovoru vybírám postavy, které budou vystupovat v konstelaci. Budou v ní "Tomáš", "Partnerka", "Matka" a "Otec". Dále "Ztráta" a nějaká "Válka", kvůli které možná k pocitu velké ztráty mohlo dojít. Tomášova energie, kterou pořád někomu nebo do něčeho dává. Nazvali jsme jí obecně "Moje energie", protože symbolicky představuje pro kohokoli jeho vlastní energii, kterou by měl mít možnost používat pro sebe. A Tomášovo zřejmě podvědomé "Svolení", aby si jeho energii mohl "Kdekdo" kdykoli brát. Například dává hodně energie do "Práce". A ještě v konstelaci budou "Strach" a "Únava".   

Na začátku konstelace stojí "Tomáš" uprostřed, v rohu vpravo před ním je "Partnerka" a v rohu vlevo před ním jsou "Matka" a "Ztráta". "Tomáš" si najednou uvědomuje: "já jsem asi kdysi nějak ztratil matku, ne partnerku, to je to, co mě tak ovlivňovalo..." Jde k "Matce" a snaží se jí pomoct, zachránit jí. "Matka" i"Tomáš" jsou rádi, že jsou spolu.

"Partnerka" vnímá, že má "Tomáše" docela ráda. Asi by si mohli rozumět, kdyby se na ní podíval. Je tu ale jakoby navíc, nikdo si jí nevšímá. Proto se pomalu otáčí, aby odešla jinam.

"Tomáš" chce dělat to, co je správné. Proto chce chránit "Matku", protože ví, že ho potřebuje. Musí nějak zajistit, aby se už jim ani nikomu jinému nemohlo stát to, jak ji ztratil. "Partnerka" se asi cítí dobře a nic nepotřebuje, proto si jí nevšímá.

Díváme se, kde je vlastně "Otec". Stojí kousek dál a snaží se pomoct "Válce". Vnímá, že ta ho potřebuje, asi aby něco důležitého zachránil a ubránil nějaké lidi. "Matka", tedy jeho manželka, ho nepotřebuje tolik.

Napadá mě, že je to vzorec, který se mohl opakovat po mnoho generací. "Otec" se pro dobrou věc věnuje "Válce", místo svojí manželce, "Matce". V další generaci syn "Tomáš"  vidí, že je jediné správné řešení, aby on chránil "Matku", když to neudělal "Otec". Proto se nevěnuje svojí "Partnerce". A v další generaci, kdyby měli "Tomáš" a jeho "Partnerka" dalšího syna, věnoval by se zase on svojí matce, Tomášově"Partnerce". Zatímco "Tomáš" by se věnoval svojí "Matce" a chránil jí. A tak se to mohlo stále opakovat přes další generace.

Najednou si uvědomujeme, že to je vlastně i vysvětlení toho, proč tolik mužů potřebuje trávit čas v práci, místo aby byli se svojí rodinou. Jak může vznikat workoholismus a potřeba dělat  práci co nejlépe. A zachránit tím svět. Proč muži v práci pořád za něco bojují a něco prosazují, i když někdy ani není jasné, za co a proti čemu. Proč mají potřebu bojovat, místo aby dělali něco jiného.

A proč někdy chtějí být víc se svojí původní rodinou nebo s matkou a starat se o ní. Místo aby se přirozeně věnovali svojí partnerce a svým dětem. Nemusí to být vůbec proto, že by to pro ně bylo pohodlnější, i když to tak vypadá. Ale může to být proto, že někde uvnitř v nich je malý kluk, který má maminku rád a musí jí zachránit, protože vidí, že tatínek to neudělá.

"Tomáš" a "Matka" se objímají. "Matka" "Tomášovi" děkuje. Je mu vděčná za to, že se o ní staral. A vnímá, že už má dost podpory a že jí je dobře. A že to tak už zůstane. Proto "Tomáš" může jít dál. I když budou každý jinde, jeho podpora jí už zůstane a bude jí dobře.

Teď se "Tomáš" může otočit a poprvé se pořádně podívat na "Partnerku".

"Tomáš" napřed vnímá, že neví, co by měl dělat. Pak si uvědomuje, že si s "Partnerkou" může vytvářet vztah. I když jí nemusí zachraňovat, ani ona jeho, mohou jen tak být spolu.

Otáčí se ještě kousek dál. Před ním stojí "Moje energie". Tomášova "Partnerka" jde vedle ní, jako by byla její součástí, jedním z jejích projevů.

"Otec" a "Válka" mezitím už poodešli, ale na jejich místě teď stojí "Kdekdo" a"Práce". Jsou tu vlastně dvě dvojice postav vedle sebe. "Tomáš" a jeho energie, "Moje energie". A o kousek dál vedle nich "Kdekdo" a jeho energie, to co z ní tvoří, "Práce".

"Tomáš" by chtěl jít k "Mojí energii", být úplně s ní. Ale má "Strach". Raději jde ke "Kdekomu" a pomáhá jemu s jeho "Prací".

Vnímá, že dělá něco, co je správné. Někomu pomáhá s tím, co dělá on. Cítí, že si za to zaslouží obdiv, že to pro někoho dělá. A navíc je to tak jednoduché. Když se mu zrovna nechce, jednoduše toho nechá, a pomáhá když se mu zrovna chce. Nemá žádnou zodpovědnost. Jako malý syn, když pomáhá mamince.

S "Mojí energií" a "Partnerkou" by to bylo jiné. Musel by se jí věnovat pořád, ne jen když se mu chce. Tvořit něco společně. Musel by nést zodpovědnost za výsledek. A ještě třeba poslouchat, jak výsledek hodnotí jiní lidé. Jediná výhoda by byla, že by svojí energii používal sám, nikdo by mu jí nebral : )

Vzpomínám si na všechny kamarádky, které jsou samy doma s dětmi, všechno zařizují a jejich manžel dělá kariéru. A "pomáhá" jim. Na to, že jim to vadí, a vlastně neumí vysvětlit, proč. Že mu neumí říct, že se cítí jako ve vztahu matka-syn, a ne partner-partnerka. Že je rozdíl mezi pomáháním a partnerstvím. Uvědomuju si i, jak je to asi se ženami, od kterých partner jen tak odešel a nechal je s dětmi. Že takhle k tomu vlastně asi mohlo dojít.

A zároveň vidím, že muži za to "nemohli". Prostě museli být s maminkou, chránit jí, protože tatínek byl ve válce. Nebylo to jednoduché. A pak nemohli úplně k partnerce, i když chtěli. A tak si na to nakonec po generace zvykli.

"Tomáš" postupně získává odvahu a jde k "Mojí energii". Dívají se na sebe a objímají se.

"Strach" odchází. A spolu s ním i "Únava" a "Svolení".

"Tomáš" si uvědomuje, že to znamená, že teď bude jednat a tvořit sám za sebe. Bude hledat, kdo skutečně je, a co má dělat. Ze svojí energie. Že si i vytvoří partnerský vztah, místo aby svojí partnerce jen pomáhal. A bude k tomu všemu mít svojí energii, která se mu už nebude nikde ztrácet.

"Moje energie" říká: "No, tak konečně ke mně přišel. To jsem teda ráda, že jsme spolu."

"Tomáš" je taky rád, je mu mnohem líp. I když  to takhle bude asi těžší : )

*****************************************************************************************************************
Články je možné volně převzít, v nezměněné formě a s uvedením zdroje www.harmonickekonstelace.cz. Ukázky individuálních harmonických konstelací zveřejňuji jen v případě, že s tím klient souhlasí. Jména postav jsou změněna.