Harmonické konstelace

individuální harmonická konstelace, listopad 2015

Asi jedna z nejsložitějších situací v životě je existence nemanželského nebo nechtěného dítěte. Nikdo neví, co v takové situaci správně dělat.

Na jednu stranu si takové dítě samozřejmě zaslouží lásku. Na druhé straně to může zranit blízké lidi, a ti si lásku zaslouží také. Vypadá to, že tato situace nemá řešení. Že už neexistuje nic, co by se dalo udělat, aby to někdy bylo zase dobré.

Asi jediným řešením v jakékoli tak složité situaci je skutečně vnímat to, co je. Ne to, co by mělo být. A v souladu s tím jednat s co největší pravdivostí a láskou.

Jedním z takových příběhů je i příběh "Hospodáře", který se staral o "Hospodářství" a dával tak práci dalším "Lidem". Mohla to být třeba sklárna v horské vesnici, díky které všichni vesničané měli co jíst. Měl svojí "Manželku" a rodinu. Jeho práce byla moc náročná. V té době se bralo jako samozřejmost, že se lidé upřímně snaží žít správně a dělat to, "Co se má", jak nejlépe dovedou. Ale také se bralo jako samozřejmost, že se jim to někdy nepovede. To je to, "Co se nemá". Tak se stalo i to, že se jedné "Ženě" z vesnice narodil "Syn", o kterém se proslýchalo, že je nemanželské dítě "Hospodáře". Protože ta "Žena" byla prababička klienta "Vaška", objevila se celá situace v jeho individuální harmonické konstelaci.

Dívám se, jak se jednotlivé postavy cítí. "Vašek" se dívá jinam a má pocit, že se s tím stejně nedá nic dělat. Pak si uvědomuje, že se chce na situaci podívat.

"Hospodář" vnímá, že se stará o "Hospodářství" a o "Manželku" a rodinu. Uvědomuje si, že je to jeho úkol, který má na starosti, a snaží se ho proto co nejlépe plnit. "Manželku" zajímá hlavně to, jestli se "Hospodář" dostatečně postará o "Hospodářství". Pak ví, že je dostatečně postaráno i o ni. "Lidé" z vesnice chtějí, aby se "Hospodář" staral o "Hospodářství", protože to jim dává práci. Co dělá jinak, je jim jedno. Důležité je, aby dělal to, "Co se má". A aby to, "Co se nemá", na to nemělo vliv.

"Hospodář" vnímá i "Ženu". Ale úplně jinak, než ostatní postavy, uvolněně. U ní nemusí dělat to, "Co se má". Může  jen tak dělat, co se mu chce, nic nemusí. A to někdy potřebuje, aby dokázal většinou dělat to, "Co se má". Tak to je pro všechny v pořádku. "Hospodář" a "Žena" se jinak vlastně moc neznají, nemají spolu žádný vztah.

Stejně tak i "Žena" vnímá "Hospodáře". Že je to něco, co je navíc. Je pro ni úplně v pořádku, že "Hospodář" má "Manželku" a rodinu. Oni spolu nemají žádný vztah. Jen spolu někdy dělají něco, "Co se nemá", a jinak většinou dělají jen to, "Co se má". Tak přece žijí všichni "Lidé" v jejich vesnici a vzájemně s tím souhlasí.

"Žena" vnímá i svého "Syna". Má ho ráda. A je pro ni samozřejmé, že jeho otec, "Hospodář", k němu žádný vztah nemá. Protože to je přece nemanželské dítě, tak to se nepočítá.

Jediný, kdo situaci vnímá jinak, je "Syn". Snaží se jít k "Hospodáři" a být u něj. Vnímá, že k němu patří. Je to jeho tatínek.

"Hospodář" ale "Syna" vůbec nevidí. Neví, že vedle něj je.

Jeho "Syn" ho má rád a je rád že jsou spolu. Jinak ničemu nerozumí a je mu to jedno. Je mu jedno i to, co si tatínek myslí a že ho nevnímá. Je jen spokojený, že jsou spolu. A ví, že má být u něj.

"Hospodář" si všímá, že vedle něj je "Syn" a že ho celou dobu neviděl. Začíná vnímat, že to tak je. Cítí dojetí a lítost. A neví, co má dělat. To proto se snažil celou situaci nevidět. Ví, že ho "Syn" potřebuje, a i on jeho má rád. Ale zároveň vnímá, že kdyby mu to dal najevo, ublíží to  "Manželce" a rodině. Neví, co má dělat. Chtěl by to všechno nějak vrátit, aby se to nestalo. A teď neví, co s tím.

"Manželka" se začíná cítit nějak divně. Vnímá, co se děje. A také neví, co má dělat. Vadí jí i to, jak si teď bude připadat před "Lidmi".

Najednou "Hospodář" cítí, že svého "Syna" má rád. Říká mu to a objímá ho. S láskou ho přijímá a uznává. Protože ať se děje cokoli, tohle prostě tak je.

"Syn" vnímá, že ho "Hospodář" má rád a je šťastný. Pak už "Hospodáře" tolik nepotřebuje, a vrací se k "Ženě". Uvědomuje si, že mu stačí vědomí, že k "Hospodáři" může, když bude chtít. Že ho má rád. A že je jednodušší, když on bude víc s "Ženou". Protože "Hospodář" se musí věnovat ještě jeho "Manželce" a rodině, tak nemá tak moc času. Navíc má "Ženu", svojí maminku, rád. Ale je pro něj hodně důležité, že ví, že když bude chtít, tak k "Hospodáři" může.

"Žena" má radost, že "Hospodář" přijal jejich "Syna". Ona k němu nemá žádný vztah, ale je docela hezké, že má její "Syn" tatínka a je spokojený. Pak k ní z okraje konstelačního prostoru přichází nějaký nový muž a společně s ní a se "Synem" vytvářejí  novou rodinu. "Syn" postupně začíná vnímat, že víc patří k novému muži než k "Hospodáři".

"Hospodář" pak jde ke svojí "Manželce". Je mu vůči ní moc líto, co se stalo. Říká jí to. Ví, že už k ní možná nemůže. Nemohl udělat nic jiného, než svoje dítě přijmout. Cítí ale, že ona a rodina jsou pro něj mnohem důležitější. Bude mu líto, jestli ji ztratí. Ale bude to respektovat.

"Manželka" ho ale najednou začíná vnímat jinak. Už to není někdo, kdo zajišťuje "Hospodářství" a ji. Je teď najednou takový víc jako člověk. Protože se jako člověk zachoval ve složité situaci. Cítí, že předtím spolu byli proto, že to fungovalo. Ale teď s ní chce "Hospodář" být proto, že jí má rád. A ví, co to je, mít rád.

"Manželka" je najednou s "Hospodářem" skutečně šťastná a váží si toho, že takový vztah mají. Je jí líto, co se stalo,  ale nevrátila by to. A "Lidem" chce říct, že v té společnosti se tohle mohlo stát komukoli.

"Hospodář" udělal chybu. Ale ta chyba vlastně byla v pravidlech ve společnosti. Protože všichni předstírají, že to, "Co se nemá", není. A to není pravda. Proto se to někdy někde muselo projevit. Náhodou se to projevilo tím, že se zrovna její muž dostal do takové situace. Ale v té situaci, když už se do ní dostal, se zachoval jako člověk. Změnilo je to a jsou teď spolu, protože se mají rádi. Ne proto, aby dělali to, "Co se má".

"Hospodář" je vděčný a váží si svojí "Manželky". Ví, že se změnil, a že už nikdy nebude jen tak dělat něco, "Co se má" a "Co se nemá". Ale to, co skutečně cítí.

"Manželka" a "Hospodář" si najednou uvědomují, že vlastně jen hráli role v příběhu. Proto, aby se jejich prostřednictvím ukázal a mohl uzdravit problém v celé společnosti. Rozlišování toho, "Co se má", a toho, "Co se nemá". O čem se dělá, jako že to není, i když to je. A "Syn" vnímá, že on se narodil, aby si toho konečně někdo všimnul. Že to je to, proč tu je. Všichni jsou rádi, že se jim to povedlo. Že svým příběhem a tím, jak se zachovali, posunuli hranice vnímání, aby se společnost mohla v něčem posunout dál. Aby s láskou přijala i to, co dříve nepřijímala. Vnímají velkou úlevu.

To, "Co se má" a "Co se nemá", se objímají. Pak odcházejí do minulosti.

"Manželka" a "Hospodář" nově nastupují na jejich místo. K nim teď přichází "Svatba". Skutečná svatba, harmonické propojení energií. Kterou oba chtějí proto, že se mají rádi a vědí, co to je.

"Vašek" se cítí dobře, vnímá úlevu a má radost. A uvědomuje si, že tak složitá situace se mohla harmonicky vyřešit vlastně proto, že byla uznaná do určité míry. Nemanželské dítě bylo uznané do té míry, jak to bylo v souladu s tou situací. Ani ne více a ani ne méně. V souladu s tím, co je.

*****************************************************************************************************************
Články je možné volně převzít, v nezměněné formě a s uvedením zdroje www.harmonickekonstelace.cz. Ukázky individuálních harmonických konstelací zveřejňuji jen v případě, že s tím klient souhlasí. Jména postav jsou změněna.