Harmonické konstelace

individuální harmonická konstelace, říjen 2016

"Adéla" by chtěla v individuální harmonické konstelaci něco udělat pro "Energii" jednoho místa. Je to "Jezírko", které je nějak zvláštní. Jako by k němu nikdo nechtěl chodit, i když není jasné "Proč".

Jako by bylo "Něco pod ním", co se nějak dostává nahoru ze "Země". Před ním jako by byla nějaká "Izolace", která ho odděluje od okolí. Kolem něj je nějak "Prázdno" a chybí tu "Emoce a komunikace". "Majitel" postavil "Jezírko" v místě, kde by jinak asi mohlo být nějaké "Centrum".

"Adéle" se poslední dobou nějak motá hlava a cítí se divně.

Na začátku harmonické konstelace se "Jezírko" necítí nijak. Vnímá v sobě "Prázdno".

Dívám se, co je "Něco pod ním". Cítím se jako nějaký člověk, který se na to místo moc rád chodil projít a byl rád mezi lidmi. Když se ale na tom místě začalo stavět "Jezírko", tak tam on v té době nemohl chodit. Cítím jeho smutek a osamělost. Věděl, že to tak je a že nemůže nic dělat. Možná tam mohl potkat někoho, s kým by si rozumněl, ale kvůli stavbě "Jezírka" ho nepotkal. Je to o to těžší, že věděl, že lidé při stavbě "Jezírka" se u toho společně dobře bavili. Teď si uvědomuje, že si zaslouží lásku. Cítí úlevu a začíná mu být dobře. Jde ke kraji a dál se jen dívá. "Emoce a komunikace" se uvolňují a jdou k němu.

"Centrum"  jde kousek dál od "Jezírka". Uvědomuje si, že má být na jiném místě. "Energie" jde za ním a začíná víc proudit, cítí se mnohem líp.

"Majitel" nic nevnímá, jen "Prázdno". Pak se otáčí a začíná vnímat "Jezírko". To postavil jen tak, protože se to tak dělá. On by vlastně radši chtěl být v "Centru". Ale nějak ví, že to asi nejde. Mezi nimi je "Izolace". Tak pro něj bylo lepší necítit nic. Teď si všechno začíná uvědomovat.

Zkouší jít blíž k "Centru". "Centrum" se cítí jako lidé, kteří jsou spolu. Je jim dobře. A ví, že někde kolem jsou lidé, kteří nejsou spolu. A těm není tak dobře. "Centrum" si uvědomuje, že to, že jsou lidé spolu, je hezké. Ale navíc je správné, když se někdo chce přidat, tak ho přijmout taky. "Izolace" jde jinam. "Majitel" cítí, že teď může jít k "Centru" a být taky s těmi lidmi. Cítí se moc dobře a má velkou radost. To je to, co vlastně vždycky chtěl, ale věděl, že to nejde. "Emoce a komunikace" jdou k nim.

"Planeta Země" jde doprostřed prostoru. "Centrum" jde k ní. "Planeta Země" vysvětluje, že lidé by neměli vnímat jen nějaké svoje "Centrum", kam patří. Měli by si uvědomit, že "Planeta Země" je ve skutečnosti jedno jediné velké "Centrum" pro všechny. Tak to je. Všichni jsme jedno "Centrum", jsme všichni propojení.

Někdo si může myslet, že když něco získá od "Planety Země", bude mít něco víc než jiní lidé. Ale to tak není. Protože jsme všichni jedno "Centrum" na "Planetě Zemi". Takže nemůžeme nic vzít vlastně sami sobě, nejde to.

Všechny pocity, které se objevily, jsou pocity "Planety Země". Jsou to její pocity. Cítí smutek, osamělost, prázdno a touhu být někde společně.

"Planeta Země" vnímá, že "Energie" na ní proudí jinak, než jak je to přirozené. To, jak se "Adéle" motala hlava, je to, jak se cítí "Planeta Země". Je to proto, že různá místa na "Planetě Zemi" jsou uměle posunutá jinam, než kde mají přirozeně být. A různé látky jsou změněné na jinou strukturu.

Kdybychom vnímali "Energii" a její přirozené proudění a byli s ním v souladu, měli bychom všechno. Měli bychom kde v přírodě spát, co jíst za ovoce a zeleninu, vodu kterou můžeme pít, Slunce které hřeje. Místa, kde se můžeme potkávat s těmi lidmi, se kterými se máme potkat. Cítili bychom se společně v jednom "Centru" a bylo by nám všem dobře.

Místo toho máme složité technické předměty, stavby a silnice, které nás oddělují. Je to proto, že jsme nepřirozeně změnili přirozené proudění "Energie" na všech rovinách.

Už si uvědomujeme to, že je ekologické třídit plastové sáčky, protože se dlouho rozkládají. Ale je důležité si uvědomit, že ve skutečnosti jde o přirozené nebo nepřirozené proudění energie.

Jde o to, snažit se o přirozené proudění energie na všech rovinách. Jíst přirozené potraviny, protože pak přirozeně proudí energie v těle. Stavět stavby na přirozených místech, protože pak přirozeně proudí energie v krajině. A můžeme se přirozeně potkávat a nejsme osamělí. Pořizovat si předměty z přirozených materiálů, protože při jejich výrobě nedošlo k nepřirozeným změnám energie.

"Planeta Země" vnímá úlevu. Je ráda, že to aspoň někdo už ví. "Energie" jde k ní. Jdou k ní i "Emoce a komunikace". A odchází "Izolace".

"Prázdno" jde k "Centru". Vzniklo kvůli nepřirozenému proudění "Energie", ale nemůže za něj. Také by chtělo, aby mohlo být v "Centru". "Centrum" ho přijímá. "Prázdno" se cítí přijaté, je mu dobře a odchází.

"Proč" jde k "Adéle". Na jedné straně od ní je "Planeta Země". U ní jsou "Centrum", "Energie" a "Emoce a komunikace". Na druhé straně od "Adély" jsou "Něco pod ním", "Majitel" a "Jezírko". "Proč" vysvětluje "Adéle", že je to totéž. Jde o to, aby na celé "Planetě Zemi" proudila přirozeně "Energie". Protože "Planeta Země" je jedno "Centrum". A to se projeví  třeba i tak, že pak nebude někde někdo sám kvůli "Jezírku".

Když dáme jeden plastový sáček do tříděného odpadu, tak je někde na "Planetě Zemi" někdo, kdo se díky tomu začne cítit méně osamělý. Protože jsme tím podpořili přirozené proudění energie.

"Adéla" se dívá ještě na "Majitele". "Proč" jí vysvětluje, že "Majitel" měl větší vliv než ona. To se ale mění. Víc "Energie" budou mít lidé, kteří  jsou v souladu s jejím přirozeným prouděním. "Adéla" cítí změnu. "Majitel" se dívá na "Adélu" a uvědomuje si, že teď bude respektovat krajinu. Jen tak, protože se to tak dělá.